Chytáš za Izrael, je tam nějaká rodinná spojitost?
Ano, je. Jsme Židé v Česku, tím pádem zákonem vrácení zpátky domů, tedy do Izraele. Mám nárok hrát za ně.

Na Memoriálu Aleše Hřebeského jsi několikrát byl v izraelském týmu Tel Aviv. Byl letošní ročník jakýsi test? Věděl jsi už tehdy, že za ně budeš chytat?
Vůbec jsem to nevěděl. Zjistil jsem to asi týden a půl před začátkem mistrovství. Izraeli se zranil gólman, který měl ještě navíc nějakou špatnou životní situaci. Tak mi napsali, že mně potřebují a že s nimi můžu hrát.

Bylo těžké zvykat si na nové parťáky v týmu? 
Jak jsem s klukama hrál na Memoriálu, tak už jsem je znal. Dá se říci, že už to jsou takoví bratři. 

Čechy jste ve čtvrtek porazili 16:14, jaký to byl pocit vychytat “svou” zemi doma?
Bylo to vtipné, první zápas a hned proti Česku. Řekl bych, že to byl takový mix radosti a zároveň cítění se hrozně špatně, přeci jen jsou v českém týmu moji spoluhráči z Radotína. 

Proběhla s nimi před zápasem nějaká hecovačka? 
Jo jo, bylo toho hodně. Já tyhle zápasy moc rád nemám. 

Co jsi říkal na atmosféru při zahajovacím zápase s Čechy? 
Bylo to super. Plné tribuny a skvělí fanoušci. To jsou přesně zápasy, na které všichni čekáme hrozně dlouho, takže to bylo fajn.

Turnaj zatím doprovází šílená vedra, jak to jako brankář zvládáš? 
Říkal jsem si, že mě to bude vadit víc, než mi to vadí. Jako gólman jsem zvyklý, že je mi horko pořád, tak už to o tolik horší není. Viděl jsem, že na tom někteří brankáři byli daleko hůře.

Jak moc výstroj během zápasu ztěžkne?
To nevím. Řekl bych, že by to dvě až tři kila být mohla.  

Díky druhému místu v modré skupině míříte přímo do čtvrtfinále, kde na vás vyjde Anglie, nebo Belgie. Který celek by sis přál víc?
Belgii, jelikož jsem zvědavý, jak hrají. Viděl jsem je dříve, ale teď vůbec. Angličany zase proto, že jsou dobří a byl by to asi super zápas.

Chytáš v Radotíně také ligu za LCC Foxes. Letos jste s týmem skončili třetí, jak tohle umístění hodnotíš?
Bylo to skvělé, já jsem spokojený. Jsme hodně mladý tým, takže je fajn, že mezi dospělými dokážeme uspět. Jsem na kluky pyšný.

Text: Tomáš Rotter / Foto: Eliška Krátká