K lakrosu se dostala přes matku, která ji v Radotíně přihlásila do Sokola, když byly Vendule čtyři roky. Mezitím se vypracovala v jednu z opor nejen místního klubu, ale v posledních pár letech patří i do národního týmu. Byť první nominace na velký turnaj přišla až letos, kdy byla součástí fieldlakrosové reprezentace na mistrovství světa v japonském Tokiu.

„Poslední moje reprezentační účast byla na mistrovství světa juniorek v Kanadě v roce 2019. Když jsem se k holkám po letech znovu připojila, tak mě to hrozně bavilo. Chybělo mi hrát intenzivněji. Bylo fajn, že jsem hodně holek znala a postupně lépe poznala i další. Tenkrát mi i tehdejší trenér Adam Ondráček říkal, že jsem do týmu hned zapadla,“ zmiňuje Šubrtová.

Turnaj v Japonsku pro ni byla velká zkušenost. Na přelomu února a března byla i na turnaji EuroLax v šestkovém lakrosu, kde pomohla Češkám k celkovém triumfu, a navíc byla třetí v kanadském bodování celé akce. Ovšem před ME ve Španělsku očekává, že nervozita přijde.

„V Japonsku nebyl až takový tlak. Věděli jsme, že nemáme šanci na nějaké extra vysoké umístění. Nebyl tam prostě klíčový zápas, kdy by šlo o všechno. Takže stres a tlak určitě ve Španělsku přijde, ale už s ním dokážu pracovat. Znám to třeba z Radotína z Ken Galluccio Cupu, kde hrajeme důležité zápasy, kdy o něco jde,“ líčí mladá dívka, která v sixes využije své rychlé nohy i vytrvalost.

S tlakem pracuje zlehčením situace. „Nejčastěji si snažím říct, že i když jde ve sportovním světě o hodně, tak v životě o nic moc nejde. A že to dělám hlavně pro radost. Když se nám podaří nějaký úspěch, tak to bude skvělé, ale když ne, tak se mi nezhroutí svět. Tím se vždycky uklidňuji. Říkám si, že se prostě honíme za míčkem a snažíme se ho dostat do brány,“ usmívá se Šubrtová.

Také ona mluví o neobvyklé soudržnosti české ženské reprezentace, která je velmi často spolu a všechny dívky se dobře znají. „Máme se upřímně rády, není to žádná komedie. Myslím, že ve spoustě týmů poskládaných těsně před turnajem je to hrané, u nás ne. Je to jedna z našich největších zbraní. To, že se známe, se projevuje pak i na hřišti. Důkaz ostatně je i to, že spolu trávíme strašně moc času a pořád je to stejné. Furt se na sebe těšíme.“

Přestože základním cílem Češek bude dostat se mezi pět nejlepších celků, což znamená postup na MS 2027 a udržení ve hře v boji o OH, nahlas se mluví také o medaili z evropského šampionátu. „Určitě je to výzva. Takhle na sebe tlak nevyvíjím, ale vnímám, že mnohé holky už medaile mají z juniorských mistrovství. Teď je pro nás důležité se prokousat skupinou a pak jít krok za krokem v play off. Nechci si tím předem zatěžovat hlavu, že můžeme získat medaili. Do každého zápasu půjdeme s tím, že chceme vyhrát. Po malých krůčcích ale k medaili můžeme dojít,“ dodává Šubrtová.

Foto: World Lacrosse, ČLU